O mediaci
Mediace je postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody. Pokud přímá negociace mezi stranami selže, je často vhodné do negociace zapojit nezávislou třetí osobu, jejímž úkolem má být asistence stranám konfliktu při řešení sporu a hledání vzájemně akceptovatelné dohody.
Mediace je dobrovolný způsob řešení sporu, v rámci kterého mediátor jakožto neutrální, nezávislá a nestranná osoba na základě žádosti stran zprostředkovává komunikaci mezi stranami a působí jako katalyzátor jejich sporu za účelem jeho vyřešení.
více...
- Zkušený mediátor umí různými mediačními technikami na společných jednáních obrušovat pozice jednotlivých stran tak, aby strany směřovaly k dohodě. Pokud o to není stranami výslovně požádán, mediátor neposkytuje svůj názor na předmět sporu, nehodnotí pozice stran, ani stranám aktivně nenavrhuje možnosti vyřešení jejich věci. Mediátor při společných setkáních pracuje s různými technikami, zejména s otevřenými otázkami, které směřují ke zmírnění vyhrocených postojů stran s cílem umožnit stranám lepší porozumění jejich zájmům a cílům a dosáhnutí vzájemného konsensu.
- Jinou technikou může být postup, kdy mediátor vede oddělená jednání s každým účastníkem sporu zvlášť. Během těchto oddělených jednání může mediátor v případě zájmu jednotlivých stran analyzovat silné a slabé stránky pozice příslušné strany, nacházet argumenty pro a proti stanovisku konkrétního účastníka konfliktu, může poskytnout stranám i svůj názor na věc, přijít s novým pohledem na vzájemný spor a může poskytnout i své stanovisko k možnému výsledku sporu, pokud by byl spor řešen u soudu či v arbitráži, nebo i navrhnout, co by mediátor sám považoval za spravedlivé a vyvážené vyřešení věci. Takové názory a stanoviska mediátora nemají závaznou povahu; jsou jen jednou z technik k řešení sporu použitou se souhlasem stran. Mediátor tak v podstatě plní roli vyjednávače stran.
Průběh mediace
Mediace je zahájena uzavřením smlouvy o provedení mediace. Ve smlouvě o provedení mediace jsou označeny strany konfliktu, mediátor, vymezen konflikt, který je předmětem mediace, stanovena výše odměny mediátora a doba, po kterou má mediace probíhat. Smlouva o provedení mediace dále obsahuje zejména místo mediačních setkání, osoby jednající za jednotlivé strany konfliktu, ujednání o možných oddělených jednáních stran, o důvěrnosti a dalších právech a povinnostech mediátora a stran konfliktu.
Vlastní mediace začíná společným setkáním stran konfliktu a mediátora. Na tomto setkání strany prezentují svůj pohled na předmět sporu. Skutečnost, že každá ze stran prezentuje svou verzi příběhu, pomáhá procesu mediace tím, že se strany aktivně zapojují do procesu urovnání sporu. Již jen to, že strany slyší pohled na věc druhého účastníka, má pozitivní efekt. Účastníci navíc mají v případě zájmu možnost požádat mediátora o jeho nezávislý pohled na věc (zpravidla v rámci oddělených jednání), což může být pro efektivní vyřešení sporu rovněž přínosné.
Mediační doložka ve smlouvě
Pokud mají smluvní strany zájem na kontrolovatelném a předvídatelném způsobu řešení případných sporů, je vhodné, aby již při přípravě smlouvy na eventualitu řešení sporu v mediaci pomýšlely. Je proto vhodné do smlouvy zařadit klauzuli o způsobu řešení sporů, která bude před postoupením případného sporu ze smlouvy do rozhodčího či soudního řízení předpokládat pokus o vyřešení sporu mediací.
Pokud by smlouva s tímto způsobem řešení sporů nepočítala, je kdykoliv možné po vzniku sporu v případě zablokovaného jednání o vyřešení sporu jako další možný postup zvolit mediaci. Mediace však bude mít smysl jen tehdy, pokud strany sporu budou v dobré víře usilovat o důvěrné, rychlé a levné vyřešení sporu.
Mediační doložkou se strany zavazují, že v případě sporu ze smlouvy nebo v souvislosti s ní se nejprve pokusí vyřešit spor smírně prostřednictvím mediace a pouze v případě neúspěchu mediace budou spor řešit u soudu či v rámci rozhodčího řízení. Ujednání o mediační doložce může obsahovat i smluvní sankci pro případ porušení závazku stran řešit spor nejprve smírnou cestou.
Vzorová doložka:
" V případě jakéhokoliv sporu ze smlouvy nebo v souvislosti s ní se strany zavazují vyřešit spor v mediaci. Nedohodnou-li se strany jinak nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy kterákoliv strana zahájila řešení sporu dle této smlouvy, na jiných pravidlech pro vedení mediace, bude mediace probíhat dle zákona č. 202/2012, o mediaci, ve znění pozdějších předpisů, a dle pravidel smlouvy o provedení mediace uzavřené mezi stranami a mediátorem. Pokud tímto způsobem nebude spor vyřešen do 45 dnů od dne, kdy kterákoliv strana zahájila řešení sporu dle této smlouvy, a strany se písemně nedohodnou jinak, takový spor bude poté s konečnou platností vyřešen Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho řádu třemi rozhodci.“
Strany mohou předem zvolit i osobu konkrétního mediátora nebo pouze stanovit, že mediátor bude stranami vybrán ze seznamu mediátorů vedeného Ministerstvem spravedlnosti ČR: „Strany jmenují mediátorem pro případné spory z této smlouvy nebo v souvislosti s ní JUDr. Kláru Tomaierovou, zapsaného mediátora, se sídlem Jankovcova 1037/49, 170 00 Praha 7.“
skrýt
|
Výhody mediace
Mediace má mnoho výhod ve srovnání s dalšími způsoby alternativního řešení sporů nebo soudním řízením:
1. Mediace je podstatně méně nákladná než soudní spor či arbitráž:
- Mediace je pouze o trochu dražší než přímá negociace stran. Mediátor obvykle účtuje svou odměnu na základě hodinových sazeb v rámci předem dohodnutých bloků jednání. Mediace přitom může být provedena během několika málo dnů či setkání stran s mediátorem na základě předem dobře předvídatelných nákladů
více...
- Jelikož spor je v mediaci vyřešen v kratší době než v rámci arbitráže či soudního řízení, řešení sporu v mediaci klade menší požadavky na management stran sporu než jiný způsob řešení sporu
- Příprava na mediaci je méně náročná než příprava na soudní spor či arbitráž (není třeba připravovat žádná písemná vyjádření, opatřovat důkazy apod.);
- Účast advokátů v mediaci není povinná, ale je možná na základě žádosti stran;
- U konfliktů, jejichž předmětem je majetkové vyrovnání anebo peněžité plnění, se zkrácením lhůt šetří náklady stran na úrocích, úrocích z úroků, penále apod.;
- Ve většině případů je mediátor lépe obeznámen s problematikou řešeného sporu z důvodu svého vzdělání a zkušeností než bývají rozhodci či soudci, mediátor tak může efektivněji a rychleji pomoci stranám v komunikaci problematických otázek jejich vzájemného vztahu
- V mediaci se neplatí žádné soudní poplatky, ani poplatky za rozhodčí řízení, náklady řízení a související výdaje.
2. Mediace je výrazně rychlejším procesem než arbitráž nebo soudní řízení. V České republice obvykle spory řešené civilními soudy trvají řadu let s nejistým výsledkem. Arbitráž obvykle trvá několik měsíců až let. Mediace oproti tomu může být vyřešena v rámci několika dnů či měsíců od zahájení mediace.
3. Mediace je méně formální než soudní spor či arbitráž a je obvykle pro management stran sporu méně zatěžující a více komfortní, neboť nedochází k nepříjemným výslechům ze strany soudce nebo advokáta protistrany, předkládání důkazů, atd. Mediace ponechává účastníkům kontrolu nad procesem řešení konfliktu a podobou konečného výsledku. Mediace je procesem stran.
4. Mediace dává příležitost stranám vzájemně spolupracovat při řešení sporu a dosáhnout dohody, aniž by to nevratně poškodilo jejich vztahy do budoucna, což u soudního sporu či arbitráže rozhodně nebývá pravidlem. Po ukončení konfliktu není strany vítězné ani poražené, mediace v účastnících nezanechává pocity ukřivděnosti, nespravedlnosti, rezignace, apod. Výsledek konfliktu by neměl být frustrující pro žádnou ze zúčastněných stran, a proto by žádnou ze stran neměl motivovat k dalšímu narušování vzájemných vztahů, ale spíše naopak k případné další možné spolupráci. Plnění vyplývající z dosažené dohody je psychicky snazší a fakticky pravděpodobnější, než "podrobení se rozsudku". Strany si navzájem, i vůči mediátorovi, po vyřešení konfliktu zachovávají vzájemnou úctu a respekt.
5. Pokud není osoba mediátora dohodnuta přímo v mediační doložce, mohou si strany svobodně vybrat osobu mediátora s přihlédnutím k jeho zkušenostem a kvalifikaci i kdykoliv následně. Strany sporu tedy mají možnost vybrat si odborně zdatnou osobu, v níž mají důvěru, pro asistenci při řešení jejich sporu.
6. Mediace je soukromý proces, který nepodléhá kontrole veřejnosti ani možnému zájmu médií. Soudní řízení je obvykle veřejné. Mediace klade důraz na důvěrnost, důvěrné informace zůstanou v mediaci zachovány.
7. Výsledkem mediace může být dohoda, která je následně potvrzena soudem (za předpokladu, že účastníci mají o takovou dohodu zájem a mediace byla vedena zapsaným mediátorem dle zákona o mediaci). Taková dohoda má povahu vykonatelného soudního smíru. To znamená, že tato dohoda může založit přímo vykonatelná práva a povinnosti jako soudní rozsudek.
8. Zahájení mediace staví běh promlčecích dob. Účastníci sporu řešeného mediací tedy neztratí svá práva pro případné uplatnění nároků v soudním či rozhodčím řízení, pokud by mediace nevedla k vyřešení sporu.
9. Soud má možnost strany soudního řízení odkázat do mediace a na tři měsíce soudní řízení přerušit. Proč ztrácet čas a vynakládat prostředky na soudní řízení, když si strany mohou mediaci zvolit přímo?
skrýt...
|